měsíční rám

Nic není náhoda, tak to má být
Nemůžu posedět, civět a snít,
musím dál samotou zas vo kus jít.

Temná je noční modrá obloha
u nohou postele svlečenej donaha
obraz chvíle zlý, nálady pitomý

U nohou postele, ve dvou jsem sám.
Měsíc na zemi kreslí kolem hlavy rám.
U nohou postele, sedím nahý a sám.

Lehce se zachvěju při vzdechu naděje
u nohou postele nic tu neděje
Sedím a civím na měsíční rám.

Rám pomalu mizí a já sním
jak rány v srdci jednou pro vždy zacelím.
U nohou postele za všechno zaplatím.

S nikým už nemluvím, telefon neberu
kufry mám zbalený, vydám se na cestu.
Cesta je daleká, ticho a klid, chce se mi žít